Jak vznikly Vánoce a od kdy jíme kapra?
Kdy a jak vznikly Vánoce, proč se jí k večeři kapr a kdo vymyslel první stromeček? Vše najdete v našem vánočním článku.
Jak vznikly Vánoce
Křesťanské Vánoce slavíme v souvislosti s narozením Ježíše Krista. Tyto svátky jsou spojené také s pohanskými oslavami zimního slunovratu, které jsou starší než samotné Vánoce.
Protože přesně nevíme, kdy se Spasitel narodil, ustavil papež Julius I. ve 4. století n. l. jako dny oslav Vánoc a narození Páně 24. prosinec, respektive 25. prosinec. Pravděpodobně to udělal proto, aby lidé dali přednost slavením křesťanského svátku před tím pohanským.
Samotné slovo Vánoce vzniklo ze staroněmeckého výrazu wínnahten, což je spojení slov wīha (světit) a Nacht (noc). Odtud potom vznikl dnešní německý výraz pro Vánoce — Weihnachten.
Odkdy zdobíme vánoční stromeček
Informace o původu vánočního stromku se různí. Pravděpodobně má kořeny již v pohanské tradici. Keltové a Germáni údajně zdobili listnaté stromy jako poctu bohům a součást oslav zimního slunovratu a obnovy přírody. Lidé si také domů nosili na ozdobu větvičky nebo malé stromky.
Existuje legenda z 8. století o misionáři Bonifácovi, která vypráví, že Bonifác nechal pokácet posvátný pohanský dub. Na jeho místě pak vyrostla jedle, což bylo chápáno jako znamení.
K rozšíření tradice jehličnatých vánočních stromků došlo ale o mnoho později, až v 16. století. První ozdobené stromky se objevily na veřejných prostranstvích v Německu a postupně se rozšířily do domácností.
První stromeček v Čechách nechal v roce 1812 postavit ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich u sebe doma v prostorách Libeňského zámečku. Zpočátku se u nás stromky zdobily jedlými ozdobami — ovocem, ořechy, perníčky, a dalším cukrovím. Doplňovaly je lojové svíčky, stuhy a dřevěné ozdoby.
Historie vánočních dárků
Vánoční dárky jsou opět spojené s křesťanskou tradicí. Podle legendy přinasli tři králové Kašpar, Melichar a Baltazar Ježíškovi dary do Betléma.
První zmínky o dávání vánočních darů mezi příbuznými a přáteli pochází ze 16. století, k rozšíření tradice došlo až v 19. století. Dárky zpočátku bývaly skromné a každý obdarovaný dostával zpravidla pouze jeden. Všechny dárky pak měly svou symboliku.
Dnes je tradice dávání dárků velmi rozšířena a spojuje se s radostí ze vzájemného obdarovávání a projevování lásky i péče k blízkým osobám. V každé zemi nosí dárky někdo jiný, ať už je to mytická postava nebo zvíře. U nás je to samozřejmě Ježíšek.
Proč a odkdy jíme kapra
Ještě než na sváteční tabule Čechů připlul kapr, jedl se především houbový kuba s černou omáčkou a hrachová či houbová polévka. Kapr se začal objevovat na stolech rybníkářů a zámožnějších lidí začátkem 19. století. První recepty na jeho přípravu najdeme u M. D. Rettigové.
Kapr se zpočátku připravoval tzv. na černo, od roku 1924 se pak objevují recepty na smaženého kapra. Dnes se mnoho lidí neobejde bez pořádného kapřího řízku se salátem, zatímco někteří preferují jeho pečení na přírodní způsob, nebo přípravu tzv. na modro, kdy se kapr vaří ve vodě s octem a kořenovou zeleninou.
Obecně je kapr považován za symbol bohatství, štěstí a hojnosti. Tato představa přetrvává dodnes, kdy si mnoho Čechů dává před štědrovečerní večeří pod talíř šupinku, kterou následně umístí do peněženky. Dotyčného, který toto udělá, se prý budou po celý rok držet peníze.
